Svátek má Kateřina |
Články
První letošní závod znamenal rekord motorek.
V půl jedenácté se slunce prokousalo mraky a v zaváděcím kole se už za motorkami chvílemi prášilo. V tom počtu se ani není co divit. A natěšení závodníci se rovnali na startovní rošt podle kategorií. Nervozita visela ve vzduchu!
Podle jednotlivých kategorií se všichni seřadili ke startu. V samostatné lajně stály tzv. Moto BIG, tedy velké „dakarské mašiny“, které vedl legendární dakarista a vzor mnohých, David Pabiška na stroji Harley PanAmerica 1250. Ale i v jiných startovních lajnách stáli dakaristi. Hned v první, v kategorii Mistr E2, byl připravený jeden z letošních dakarských nováčků, úspěšný ostravský jezdec, Martin
Prokeš z Motoracing Krásné pole s tímto komentářem: „Je to rozbité opravdu hodně, nejde si nikde odpočinout. Ale musíme si zvyknout, je to stejné pro všechny. Jede nás přes dvě stě, takže o předjíždění nebude nouze.” Startovní pole tak tvořili bok po boku ostřílení maratonští jezdci, dakarští harcovníci i mladí nadějní nováčci. Na startu se nakonec připravilo vyjet přes 230 závodníků všech strojů a závodních kategorií. Jezdcům Offroad Maratonu přijelo fandit opravdu mnoho diváků a vypjatá závodní atmosféra se uvolnila až odstartováním první řady, mistrů Moto E2. Velká konkurence a schopnosti lepších jezdců nedovolily nikomu uniknout z četných pelotonů a skupinek. Dřív nebo později bylo nutné pořád někoho předjíždět nebo dohánět. Mezi poryvy větru se stepními pláněmi rozléhal bzučivý jekot nejrychlejšího závodního stroje offroadové dvouhodinovky. Tím byla KTM 250 Tomáše Kouckého z Motosportu Bozkov. Tomáš Koucký jízdou bez zaváhání, spolu s 19 najetými koly a nejrychlejším průjezdem 6 minut 13 sekund, rozhodl kategorii Mistr Moto E2 a na druhé místo odsunul dakarského jezdce Martina Prokeše z Motoracing Krásné pole. Mladý dakarista najel také 19 kol s odstupem pouhé minuty. Na devatenáct kol už nikdo další z motorkářů nedosáhl, ani třetí Martin Zeman z Enduroklubu Semily. Ten cílem projel v 18. kole. Trať se v průběhu endurové dvouhodinovky už zcela vysušila a nad zem začal stoupal prach. 6 km dlouhou trať lemoval často velmi neprostupný porost a hustá tráva. Slunce se střídavě opíralo do jezdců, pak zase do diváků a mraky na obloze popoháněl silný nárazový vítr. Okolní keře byly obaleny květy a vše dohromady vytvářelo báječnou atmosféru.Hned čtyři nejrychlejší jezdci kategorie Moto E1 projeli cílem se 17 ujetými koly. O první pozici rozhodovaly jen vteřiny a časomíra nakonec potvrdila vítězství Jiřího Maršálka z Maršálek Motorsportu. Druhý v cíli byl Honza Vondrášek z Dr. K. Racing teamu a s mírným odstupem třetí projel pod cílovým praporem Jan Příkopa z KTM Racing Teamu. I Mistrovští veteráni předváděli skvělé jízdní výkony a mezi třemi medailisty rozhodovaly v 18. kole vteřiny. Nejrychlejší byl Pavel Dvořák z Moto Čert Racing Teamu. O dvě minuty později projel cílem Tomáš Coubal z Tyros Autoservisu Coubal a jako třetí je doplnil Jan Požár z Dr. K. Racingu.
Mezi pohárovými jezdci vynikal Milan Stránský, jezdec stáje Čerpej to.cz. Ujel 18 kol a milovický šestikilometrový okruh dokázal ujet dokonce za 6 minut a 41 sekund. Jednoznačně tak zvítězil mezi jezdci kategorie Pohár Moto E2 a nechal za sebou druhého Gustava Stillera ze stáje Gas Racing, i třetího Martina Kobra z Motoklubu Loukov. Ti najeli kol 17.
V kategorii Mistr Moto E1 zvítězil Filip Lutera z LutCaru za 17 ujetých kol. Druhý byl se shodným nájezdem Kryštof De Jong z Dr. K. Racing teamu a třetí byl za 16 ujetých kol Daniel Havran z Best Plum Teamu. Mezi pohárovými veterány se nejlépe dařilo Petrovi Matěnovi z MSK Motorsportu. Najel vítězných 17 kol. Druhý byl za 16 ujetých kol Jiří Keňo z L Gas Racingu a třetí dojel rovněž v 16. kole Tomáš Macháček z AK Krakonoš Jilemnice. Když šachovnicový prapor v rukou ředitele závodu ukončil dvouhodinovku motorek, hodnotil závod televizním reportérům vítězný Tomáš Koucký z Motosportu Bozkov takto: „Už v druhé zatáčce se mi podařilo prosmeknout na přední místo a pak jsme tam bojovali s Martinem Prokešovým. Se svým dvoutaktem jsem musel jít dřív tankovat, ale pak jsem Martina opět předjel. Bál jsem se, že budu muset jet tankovat ještě jednou, ale palivo vydrželo až do konce. Ruce mám strhaný, plný mozolů, ale povedlo se to!”
Publikováno: 15.04.2024