Přejeme všem závodnicím a závodníkům šťastný rok 2020 ve zdraví a s úsměvem!

 
Vyhledat tým podle:
Editace týmů - login: Heslo:
Přihlášení k odběru aktualit
 
ČESKÁ VERZE       ENGLISH VERSION      
výběr ročníku

Partneři:  
Intercontonental Rally

SEDOS Stavby a.s.

Automoto areál Ředhošť

PIRELLI

Tankodrom Milovice

Banner Baterie

D-PERFECT s.r.o.

Jeep

Zeppelin CZ s.r.o.

V 4 Catering

Sabe

Birell

BSB s.r.o.

ARO Manyjak PRAHA

Aktuálně

IR 2015 - sláva vítězům, čest poraženým

Všichni u Růžového jezera dostali tradiční skleněnou trofej. Protože každý, kdo sem dojel, je vítězem!

Když dojela letošní Intercontinental Rally k jižní hranici Maroka, řada závodníků již byla mimo hru. Pořadatelům ale přály všechny vlivy. Žádné písečné bouře na obzoru, žádná politická pnutí, žádné nečekané komplikace. Závodníci překročili mauretánské hranice a těšili se nejen na přechod na jinou měnu, ale hlavně na jiný povrch - z nekonečných kamenů do nekonečných písků. První etapa v Mauretánii, osmá celkově, vedla přímo na východ do vnitrozemí. Celá se táhla podél železnice, jediné spojky pobřeží s městem Atar. Vždy tam hodně fouká vítr, který dělá nepříjemné závěje. Celkově jde o dost nehostinný kraj. V mapách zakreslená cesta je cestou necestou, z velké části zasypanou pistou, takže stroje se neustále boří v písku, trpí a přehřívají se. V tu chvíli se musí zastavit, aby se trochu ochladily, posádka případně dolije vodu a po chvíli zase vyrazí dále. Stres, že ji někdo přejel, je zde zbytečný. Situace se za chvíli může obrátit.
Prvních 300 km dlouhé etapy vedlo čistě podél železnice, po níž neuvěřitelné soupravy 200 vagonů (!) přepravují železnou rudu z povrchových dolů Zoueratu. Tam pořadatel zařadil tankovací pauzu. Druhá část byla náročnější a vedla dunami. Bylo třeba zdolat zhruba 50 km širokým pásem dun, což ne všichni zvládli. Méně odvážné či zkušené posádky po pár zahrabáních raději z písku vycouvaly a dojely do cíle s penalizací za neprojetí kontrolního bodu (CP). Navigace byla hodně důležitá, a tak v autech WINGS slavili skvělou přípravu navigátora Honzy Režného, díky němuž etapu vyhráli s dvacetiminutovým náskokem. V motorkách dojel do Ataru nejrychleji Julian Merino. Toho si stále na dohled držel Lukáš Černý, který se objevil i na podiu.

Před 9. etapou se všichni báli neprostupných dun, ale trasa do Chuguetti vedla po středověké kozí, respektive oslí, stezce. První půlka byla obrovským trialem kouzelným kaňonem. 50 kilometrů kamenitými cestičkami údolím, pak šplh kozími stezkami nahoru na kopec. Motorkáři mezi ostrým kamením doslova "padali na hubu". Naštěstí jim profil nedovoloval jet příliš rychle. Autaři zase řešili defekty. Ale přišly i jiné závady, například o kámen ulomená brzdová hadička a tím mínus brzdy. Ve druhé části etapy jezdci dle satelitních snímků čekali opět velké duny, taktiku jak na ně probírali v předvečer závodního dne. Nakonec byla část trasy zase kamenitá a zbytek jen jednoduchý písek. Cesta končila v bivaku na okraji města Chinguetti, centra islámského učení, které je na seznamu světového dědictví UNESCO. Antonio Valero zde vyhrál svoji první etapu na motorce. Victor Rivera s Julianem Merinem bojovali v jeho těsném závěsu a sesadili Lukáše Černého z bedny.

10. etapa do dalšího zapadlého městečka horníků Akjoujt se jela v první části pozpátku minulou etapou a druhá půlka podobně jako v loňském roce. Po technickém sjezdu do údolí soutěžící čelili rozsáhlým dunám, ve kterých malá chyba snadno vyústila v dlouhé minuty kopání. Po několika kilometrech tvrdé pisty přišla úleva a závodníci přejeli na další skupinu nižších, ale o nic méně složitějších, dun na cílové čáře před Akjoujt. Večerní soukromá rozprava nad navigací zase vedla k úspěchu WINGSů, ovšem tentokrát v druhém vozu, který první část vyhrál, protože jejich týmoví kolegové zabloudili a na hodinu se zakopali. Ve druhé půli obě posádky využily zkušenosti z minulého ročníku, stáhly hodinové manko a jak samy uvedly: "Bylo to super".
Erik Lesák na čtyřkolce jel na pohodu, a i když etapa byla dlouhá, nebyl tak unavený jako v předchozích dnech. Věděl, že vyautovat se může jen sám vlastní chybou. Večerní bivak umístil pořadatel do dun, take do absolutně čisté noci plné hvězd svítily jen ohníčky mezi stany a prostor vyplnila pospolitá všeobjímající atmosféra. A to i přesto, že údaje ve výsledcích začaly dost houstnout. Motorky těsně vyhrál Victor Rivera, za ním se o druhé místo dělili Julian Merino a Antonio Ramos. Lukáš Černý je tentokrát nedohnal.  V autech zvítězil stroj Rally for Afrika před Toyotou WINGS a Merinem na Lancruiseru. Glad se propadl.

Poslední mauretánská etapa s číslem 11 vedla zpět k moři. První půlka se jela po tvrdé pistě. A i v tento den značně pomohla předchozí noční příprava nad mapou. Ovšem i dobré zkratky jsou k ničemu, když třeba někdo jiný najde lepší, nebo zabloudíte ve vlastních poznámkách či vás zastaví defekt nebo přehřívající motor. Vždy musíte myslet a dávat pozor na všech.
Druhá půlka etapy přešla do keříků, kapusty a velbloudí trávy. A vyskytla se i nějaká ta duna. Roviny se s blížícím se pobřežím narovnávaly a vyzývaly k rychlostním rekordům. Ale chomáče velbloudí trávy a písečné závěje často závodníkům připomněly, že musí být ostražití až do konce. Vždyť nejnepříjemnější je mít nehodu těsně před cílem...
Ve výsledcích se po této etapě nic nevyjasnilo, ba naopak. Jako rozhodující se tedy ukázala poslední etapa končící u Růžového jezera! Na závěrečné trase v Mauretánii vyzdvihněme vynikající výsledek WOGO Teamu, který přivezl svoji Toyotu Hilux na skvělém druhém místě!

V Zebra baru nedaleko senegalského města St. Luis bylo v předvečer poslední etapy ticho před bouří. Všichni závodníci v pohodě popíjeli pivo, ale napětí před rozhodující finálovou trasou se drželo ve vzduchu. Výsledky byly velmi těsné. Mechanici kontrolovali stroje, vedly se nekonečné debaty o tom, co s sebou nebrat, aby se odlehčilo závodním strojům a podobně.

Poslední "ostrá" etapa měřila asi 170 km. První část vedla 100 km po pláži, pak "odskočila" do velkého dunového pole, kde závodníky čekalo těžkých 10 km ke dvěma kontrolním bodům. Konec první části se nacházel v dunách v restauraci s dvouhodinovou přestávkou. Druhá část vedla z dun opět na pláž a pak už jen asi 60 km kolem Atlantiku do cíle u Růžového jezera.

Lukáš Černý zde ohromně zabojoval, ale ze čtvrtého místa už nevystoupal. Zato WINGS s Patrolem se předvedl a etapu vyhrál. Byl to skvělý závodní den, ale na celkových výsledcích už nic nezměnil, stejně jako závěrečná slavnostní smyčka kolem jezera.

Tentokrát jsem u toho nebyl a rally zprostředkovávám jen na dálku, protože jsem zůstal doma s právě narozenou dcerou Terezkou. Ale duchem jsem tam byl! Kamarádi a parťáci na trati (WINGS Team Car1, WINGS Team Car2, WINGS Team Quad, Kamionservis Offroad Team, RP Interier, Speed Company, Dr. K. Racing, Slovakia Advriders 1 a Slovakia Advriser 2) zase mysleli na nás a na její počest vybojovali skvělé druhé místo v týmové soutěži pro Trophy Team Tereza!

Díky za skvělou reprezentaci, výsledky a krásný závod.

Ondra Nachtigall

všichni šťastně v cíli
všichni šťastně v cíli






 








 








 








 








 


 

Publikováno: 09.02.2015

<<< zpět na přehled aktualit